Literatura o pudlech

Na této stránce bych Vás ráda seznámila s některými publikacemi s kynologickou tematikou. Dozvíte se v kostce, co od jednotlivých knih můžete očekávat, co v nich naleznete a co nikoli. Zároveň jsem si dovolila napsat ke každé publikaci svou osobní kritiku, která se pochopitelně může diametrálně lišit od názoru jiných čtenářů…

Monografie plemene pudl – třebaže jich vyšlo již několik, dle mého názoru stále chybí na našem trhu kvalitní dílo pro vážné zájemce o plemeno

PUDLJaroslava Ovesná
rok vydání 1996, nakladatelství DONA
Přehledná příručka „pro začátečníky a mírně pokročilé“. Historie, standard, péče o štěně, výživa, úprava, vystavování, veterinární péče, chovatelství, výchova
Barevné fotografie zvířat různé kvality

PUDLDr. Bruce Fogle
rok vydání 1997, vydavatelství ART AREA, překlad z anglického originálu „Dog breed handbooks – Poodle“
Velikostní a barevné rázy, péče o štěně, o dospělého psa, krmení, úprava, zdraví, chov, výstavy, standard
Autor knihy není chovatel pudlů, což mu ani v nejmenším nebránilo ve vytvoření slovy nepopsatelného paskvilu o plemeni (napsal příručky pro chovatele i dalších plemen, všechny jsou si podobny jako vejce vejci). Nedozvíte se zhola nic (pokud Vás ovšem nezajímají  obecné, často zavádějící informace). Máte-li jen trochu „pudlařské“ srdce, budou Vám vstávat vlasy hrůzou nad fotografiemi chodníkáčů v hrozivé úpravě (sem tam jsou v knize vyfotografována i pěkná a dobře upravená zvířata).
S výjimkou kapitol, kde se autor zabývá obecnými věcmi jako je základní výchova či první pomoc, jsou všechny další rádoby odborné kapitoly snůškou nesmyslů. Namátkou se dozvíte, že střední pudl váží 18 kg (trpaslík až 14 kg), že srst pudla neplstnatí (kéž by!), že srst starého psa začíná šedivět (jeden z mála faktů, škoda jen, že je doplněn poněkud zavádějící  fotografií mlaďounké stříbrné královačky), že pes se koupe několik dní před výstavou, aby se srst promastila (možná malamut, ale určitě ne pudl)….
Skutečně kapitolou kapitol je technika střihu (vyfotografovaný výsledek je naprosto odstrašující) a styly střihu. Sedlový je prezentován jako klasický, prapodivná polomoderna jako karakul …
Světlým bodem knihy je zajímavá kapitolka Zbarvení a osobnost. Také standard plemene pan
doktor naštěstí nepřepracoval…
Knize nelze upřít dvě „nej“ – nejhorší a nejdražší (píšou, že i nejprodávanější, bodejť by ne, když si to kupujou takoví lidi jako já, aby je to nejdřív rozčílilo a posléze překáželo v knihovně).
Takže na závěr – chcete-li se něco dozvědět o pudlech a nemáte-li se koho zeptat, Bruce Fogla se neptejte…

PUDLOVÉJackie Ransomová
rok vydání 1999, vydalo vydavatelství TIMY, překlad z anglického originálu „Standard, Miniature a Toy Poodles“
Historie, Péče o štěně, péče o dospělé zvíře, úprava, veterinární péče, chov, vystavování, standard
V knize lze nalézt vedle obecných informací i mnoho zajímavého. Namátkou výběr výstavního štěněte,výstavní systém v USA a ve Velké Británii, historie plemene v různých zemích, dědičnost exteriérových znaků, atd.
Autorka je chovatelka a rozhodčí, takže až na několik výjimek jsou v knize fotografie pěkných jedinců (škoda jen, že kvalita papíru není nejlepší).

PUDLJaroslav Hrubant
rok vydání 1997, vydalo Nakladatelství a vydavatelství CESTY
Historie plemene celosvětově i na domácí půdě, standard a jeho aplikace v praxi, dědičnost zbarvení srsti, genotyp-fenotyp
První a doposud jediná publikace zcela oproštěná od všeobecného balastu. Odbornější kniha pro vážnější zájemce o plemeno, doplněna fotografiemi (až na několik výjimek) pěkných jedinců.